Nakreslete první znamení.

Hodina grafického designu v Benátkách, Paola Ricci a zrození první značky.

Jednoho rána v hodině grafického designu na Scuola Internazionale di Grafica v Benátkách vešla do ateliéru profesorka Paola Ricci – profesorka, která Pietra málem vyhodila ze školy (a tehdy měla naprostou pravdu) – a zeptala se, co se stane v okamžiku, kdy designér udělá jedinou čáru na prázdný list. Místo aby otevřela příručku o sazbě nebo mřížkách, vyprávěla povídku Itala Calvina nazvanou „Un segno nello spazio“ („Znamení v prostoru“, z knihy Le Cosmicomiche, 1965).

V příběhu prastarý kosmický vypravěč Qfwfq vzpomíná na dobu, kdy byl vesmír naprosto prázdný, stejnorodý a bez jakýchkoli rysů. Každý bod v prázdnotě vypadal úplně stejně jako kterýkoli jiný a galaxii trvalo dvě stě milionů let, než dokončila jedinou otáčku. Když Qfwfq míjí náhodný bod v prostoru, rozhodne se nakreslit vůbec první znamení, aby ono přesné místo poznal, až se tudy za dvě stě milionů let bude vracet.

Když se Qfwfq po dvou stech milionech let konečně vrátí, zjistí, že žárlivý sok jménem Kgwgk jeho značku smazal a začal po celém kosmu rozesévat padělaná znamení. Brzy je celý vesmír zaplaven biliony bezpracných, napodobivých značek, až se samotný prostor promění v přeplněnou kaši vizuálního šumu – a Qfwfqovi nezbývá než hledat tichou nezbytnost oné první, poctivé značky.

Šedesát let poté, co Calvino napsal Qfwfq, dokáže umělá inteligence zaplavit obrazovku milionem znaků za vteřinu. Právě proto nebyl návrat k jednomu záměrnému, lidskému úhlu pohledu – #beautifullysimple – ještě nikdy důležitější.